Mnoho fyziků se často pozastavuje nad neobyčejnou účinností matematických metod při popisu přírodních zákonů. Zdá se, že snad každá matematická disciplína nebo alespoň konstrukce dříve či později nalezne svou reálnou podobu ve skutečném světě. Za všechny myšlenky jmenujme například rozšíření reálných čísel na čísla komplexní. Přidaná osa imaginárních čísel vypadá zdánlivě jako matematická hříčka, ale v praktickém životě zjednodušila elektroinženýrům výpočty fázorů, modeláři zde nalezli fraktální struktury a kvantoví fyzici si bez nich vůbec nedovedou představit svou práci. Zdálo by se, že zavedením komplexních čísel byly zaplněny poslední mezery v oboru hodnot matematických funkcí a fyzici si budou muset s aparátem vystavěným nad tímto tělesem vystačit. Je tomu opravdu tak? Řekla matematika své poslední slovo? Odpověď na tyto otázky naleznete v následujícím textu.

virtuální čísla - množina čísel rozšiřující přirozeným způsobem komplexní rovinu nihil - základní matematická jednotka virtuálních čísel. Značí se řeckým písmenem θ a definuje se jako: θ=1/0 Ril Api - jaderný vědec severokorejského původu. Po dobrodružné emigraci do Spojených států v tělese balistické střely se věnuje rozpracování aparátu virtuálních čísel. Apiho prostor - Základní prostor virtuálních čísel. Ke komplexní rovině přidává nihil osu prvního stupně. N-universum - prostor, jehož bazi tvoří nihil osy vyšších stupňů

Již koncem minulého tisíciletí začali průkopníci teorie superstrun volat po robustním matematickém aparátu přemosťujícím přirozeným způsobem nekonečně malé a nekonečně velké hodnoty. Lomené funkce se zdají být vhodným kandidátem pro své chování v oblasti singularity. Bohužel, právě v tomto bodě funkce selhává. Zakázaný výraz 1/0 se doposud obchází pomocí Cantorova nepřirozeného aparátu limit.

Základní myšlenka, jejíž autoři Ril ApiApi Ril – severokorejský vědec, jemuž cenzura totalitního režimu zakázala publikovat v dubnových číslech vědeckých magazínů. Po úspěšné emigraci do Spojených států byl honorován cenou Ignáce Nobela. V současnosti se věnuje cenzurám vědeckých článků., Silvester NumberSilvestr Number - Jeden z členů matematického týmu zaslouživšího se o rozpracování nihilního počtu. Přeloženo do češtiny, znamená jeho jméno "Silvestrovské číslo". a Joke StoneováJoke Stoneová - Jméno pracovnice do češtiny přeložené jako "fór kameňák" dokresluje podstatu článku. byli v roce 2004 odměněni Fieldovou medailí, je jednoduchá. Tak, jako je imaginární jednotka definována kdysi zakázaným výrazem Ö-1 a vynáší se na osu kolmou k reálné, přidává matematika virtuálních čísel další kolmou osu, jejíž jednotka se značí řeckým písmenem malé "θ", nazývá se "nihil" a definuje ji vztah: θ=1/0.

Ačkoli si vysoké matematické ohodnocení zajisté zaslouží všichni tři mladí vědci, skutečným průkopníkem v oboru je severokorejský inženýr Ril Api, který se v roce 2004 za pohnutých okolností vymanil z vojenských služeb a práce na korejském jaderném programu. Právě z úcty k jeho práci se prostor vytyčený reálnou, imaginární a nihilovou osou nazývá Apiho prostor. Ačkoli možná není na první pohled zřejmá spojitost se skutečným světem, z pohledu strunového fyzika popisuje Apiho prostor plný nihil hodnot mikrosvět daleko výstižněji a přirozeněji než prostá komplexní rovina.

Největší překážkou, která patrně odvedla mnoho matematiků od objevu Apiho prostoru, je fakt, že množina postavená z nihil jednotek není uzavřená vůči násobení. Tento zdánlivý nedostatek obrátil Api v přednost, která ze zajímavé hříčky dělá mohutný matematický aparát drtící ve svém soukolí obtížné výpočty strunových teoretiků.

Na rozdíl od komplexních čísel, kde jejich vzájemné součiny zůstávají v komplexní rovině, nihil jednotka se chová jinak. Vyšší mocniny nihil jednotky si automaticky vyžadují přidání dalších os, kolmých k předchozím. Báze vytvořená polynomem ∑θⁱ, i∈<1..k>∩N se nazývá N-universum k-tého stupně.

Při zevrubné analýze chování aritmetických závislostí v jednotlivých podprostorech N-universa zpozorněli strunoví teoretici poprvé. Od čtvrté dimenze výše vykazují osy chování známé z modulární aritmetiky. Jinými slovy, osy jsou zacykleny. Vydáme-li se po ose jedním směrem, po nějaké době dojdeme do výchozího bodu. Přesně tak by se měly chovat vyšší dimenze našeho vesmíru. Nápadná shoda mezi matematickým modelem vytvořeným pro zcela jiné účely a moderními kosmologickými teoriemi vede až k filosofickým spekulacím. Prokáže-li se vzájemná provázanost jednotlivých teorémů, nemine Apiho Nobelova cena za fyziku.